Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

Proč pasivní dům?

Povinná výstavba v pasivním energetickém standardu od roku 2020?

Ano, SMĚRNICE EVROPSKÉ UNIE 2010/31 EU nařizuje od roku 2020 stavbu s téměř nulovou spotřebou energií

 

V roce 2010 byla Evropskou unií přijata směrnice, která všem členským státům nařizuje nejpozději do roku 2020 zahájit standardní výstavbu domů s téměř nulovou spotřebou energií. Sice prozatím zůstává otázkou přesná definice téměř nulové spotřeby energie, ale jisté je, že tato směrnice zasáhne do veškerého dosavadního chápání výstavby a celkového chápání komfortu bydlení, na který jsme doposud zvyklí.

A jak tedy přibližně chápat ono diskutabilní spojení téměř nulové spotřeby energií? V současné době je trendem výstavba nejen rodinných domů v pasivním nebo alespoň v nízkoenergetickém standardu. Většina nízkoenergetických domů však není natolik energeticky úsporných, aby bylo možno je zařadit do staveb s téměř nulovou spotřebou energií. Naproti tomu pasivní domy ano.

Dům v pasivním energetickém standardu je definován mimo jiné svou měrnou potřebou energie na vytápění objektu, která by neměla přesáhnout 15 kWh na 1 m2 plochy domu za rok. 

 

pasivnidum_tabulka1.jpg

 

Investory takovýchto staveb motivuje především výrazná úspora nákladů na jejich provoz a bydlení v nich.  Tato úspora přichází společně s úsporami energií, což má v konečném důsledku příznivý vliv i na životní prostředí. Současně je uživatel nízkoenergetických či pasivních domů daleko více nezávislý na růstu cen energií a také hodnota takové nemovitosti na trhu s realitami je vyšší.
 
Už nyní je tu pro všechny investory a zájemce o pasivní
a nízkoenergetickou výstavbu i náš ateliér.

Snažíme se vzdělávat a držet krok s trendy v oblasti navrhování pasivních domů a zaujímat k návrhu koncepční přístup. Spolupracujeme s odborníky zabývajícími se pasivními domy, jako je například ing. Roman Šubrt z občanského sdružení Energy Consulting.
 
Co je to nízkoenergetický dům?
Nízkoenergetickým domem rozumíme takovou stavbu, která má roční měrnou potřebu tepla na vytápění v rozmezí 15 – 50 kWh/m2. Takový dům má kladeny zvýšené požadavky především na tepelnou ochranu obálky budovy a na otvorové výplně. Toto hledisko je potřeba zohlednit nejen při navrhování, ale je třeba jej dodržet i při samotném provedení stavby. Nízkoenergetický dům by měl být realizován s vyloučením vzniku rizik tepelných mostů, kde dochází k narušení izolační schopnosti domu.
Oproti tradičním domům se u těch nízkoenergetických zvyšuje vliv vnitřních zdrojů tepla a proudění vzduchu, který je dán menšími tepelnými ztrátami tepla prostupem obálkou budovy. Vhodnými zdroji tepla pro nízkoenergetické domy jsou biomasa, plyn, elektrická či solární energie. Větrání se řeší jako řízené nebo s rekuperací tepla.
 
Co je to pasivní dům?
Pasivní dům je mezinárodně uznávaný standard budovy, jejíž měrná roční potřeba tepla na vytápění nepřekročí 15 kWh/m2. Na rozdíl od budov stávajících a těch, které jsou v současné době stavěny, potřebuje dům v pasivním energetickém standardu o 70 – 90 % energie méně. Zároveň je zachován vysoký komfort bydlení po celý rok. Toho je dosaženo především mimořádně kvalitní tepelnou izolací bez přerušení nežádoucími tepelnými mosty a volbou vhodných otvorových výplní s nízkým součinitelem tepla. To vše vede ke snaze o co nejdokonalejší vzduchotěsnost domu.
V pasivních domech je nežádoucí neřízené větrání, kterým rozumíme hlavně únik tepla netěsnostmi v konstrukcích. Cirkulace vzduchu je v pasivních domech zajištěna řízeným větráním se zpětným ziskem tepla (tzv. rekuperací).
Výhodami pasivních domů jsou například velmi nízké náklady na vytápění, vyšší komfort bydlení, příjemné teploty v zimě i v létě, stálý přívod čerstvého vzduchu bez průvanu, kvalitní ochrana konstrukcí či také vyšší cena na trhu nemovitostí.
 
/Autor: Ing. Petra Codlová/